Bella a Sebastián

Kamelot

1:PG#aměť mě tahá za rukG#4susáv a vláčí do dětstvC#í,
na louku čtyřlístBmků, co trháš pro štěsD#7tí,
G#v koutě má duše dětinsG#4suská, se choulí do peřC#í,
v tom tiše zaklepBmou a stojí u dveD#7ří.
R:G#mBella má a SC#mebastián,
F#v proudu třpytů čHekají tam,
Enikdo balkón D#7neotvíral,
nikdo G#4susnezvonil k nG#ám.G#m 
Úsměv důlky C#mdo tváří hnal,
F#v očích úžas a kHdo by se bál,
Eto nebyl sen, co k rD#7ánu se zdál,
co k G#4susránu se zG#dál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: